Ritual jako stavebni jednotka nove kultury

| Uvod

Jednim z vybornych nastroju tkalcu kultury je ritual. V rozkouskovanem ( rozdrobenem, rozctvrcenem svete) zijeme v zacarovanem kruhu nicivych vzoru. Ritual nam muze pomoci obnovit kulturu zivota.

Ritual je zpusob oznaceni a zintenzivneni hodnoty. Mesic pribyva a ubyva a my si toho sotva vsimneme. Ale kdyz poznamename jeji zmeny ritualem, ztotoznime se s jeimi cykly. Na novy mesic je nam pripomenuta nase vlastni sila zacit. na uplnek si pripomeneme a zintenzivnime to, co se v nasich zivotech snazime privest k naplneni. Kdyz mesic ubyva, vse poustime. Mesicni cyklus na sebe bere novou hloubku vyznamu a zmeny v nasich zivotech se integruji s promenlivosti sil kolem nas.

Ritual je zpusob, jakym kultura uzakonuje a potvrzuje vlastni hodnoty. Prechody, ktere kultura oznaci ritualem, se povazuji za dulezite, ty, ktere zustanou neoznacene, se stavaji nezajimavymi. V teto kulture je jen malo zenam venovana nejaka pozitivni oslava, ktera by oznacila jejich prvni menstruaci. Zacatek zenstvi se stava dobou studu ci rozpaku, ne dobou hrdosti, ale kdybychom tuto dobu oslavovali, hluboce bychom potvrdili hodnotu zeniny vlastni, v tele zakorenene sily.

Ritual se muze stat svobodnym prostorem, dirou vytrzenou ve tkanine kontroly. Tradicni fraze Remesla "mezi svety" na sebe bere novy vyznam: stojime krok za instituci ovladani, ne uplne v jinem svete mysterii, obkrocmo na nich obou,jsme most, ktery do kazdodenniho sveta vnasi pocit posvatneho. A tak se to kazdodenni meni, prohlubuje, az to posvatne, jako podzemni proud, sedre ovladani odspodu.

Tvorba zivych vzorcu nam neni cizi. Je to prosta a obvykla schopnost. "Moc delat budovy krasnymi uz lezi v kazdem z nas - delat z nich ta nejkrasnejsi mista, jake jste kdy videli nebo o jakych se vam snilo. Mate moc to vytvorit, prave v teto chvili, tak, jak jste..."

Ritual a mytus jsou jako semenne krystaly novych vzoru, ktere v zaveru pretvori kulturu kolem nas. Vize, ktere sdilime, ciny, ktere vykoname, cini nase vnitrni hodnoty hmatatelnymi.

Zijeme prodchnuti velkymi zivot-udrzujicimi silami, ktere do sebe vtahujeme a zase je vyplivujeme ven jako morsti zivocichove, kteri se zivi vodou oceanu. V urcitych chvilich muzeme citit, jak se skrze nas tyto prilivy a odlivy pohybuji. Smysl ritualu je vytvorit situace, ve kterych tyto chvile mohou nastat.

Ritual je vzorova akce. Tradicni formy a procesy ritualu jsou pribliznymi pravidly, resicimi problemy, ktere jsou vlastni tomu, kdyz se otevreme velkym zivotnim silam.

Vzory ritualu spolecne tvori rec, ktera muze byt pojmenovana a popsana prave tak, jako napriklad vzory architektury. Prave tak, jako budova musi mit vchod, i my potrebujeme prechod ke vstupu do ritualniho prostoru a casu. Carodejnice tak cini pomoci uzemneni se, ocisteni, a vytvoreni kruhu. Kazda kultura ma svou specifickou tradici, ale kazda nas zavede pres hranici, za vsedni starosti do rise tajemstvi.

Kdyz praktikujeme ritual opetovne, vytvorime si repertoar vzoru. V ruznych tradicich budou ruzne, ale nebudou si navzajem odporovat, protoze jsou ruznymi zpusoby reseni stejneho problemu. Zadny neni lepsi nebo horsi, az na to, jak spravny nam pripada v tu kterou chvili.

Vzory ritualu stanovi podminky potrebne k leceni a svobode. V ritualu hodnotime jeden druheho pro nase samotne byti. Vidime Bohyni, Bohy, zive v kazdem z nas. Ritual samotny dava hodnotu jakekoliv zmene nebo prechodu, ktery poznacuje.

V ritualu vytvarime symbolicky prostor ochrany a bezpeci, ve kterem zlomime Kritikovu nadvladu a svobodne vyjadrime, cokoli prijde. Pustime posuzovani, bereme to, co kazdy nabizi, jako dary, ne jako predstaveni, ktere mame kritizovat. Jsme si v kruhu rovni, slouzime pouze energii, ktera nas obnovuje, kdyz se skrze nas pohybuje. Ritual nas udrzuje zive, tim, ze oznacuje cykly zrozeni, rustu, rozkladu a obnovy, ktere nas udrzuji zive.

Ritual muze byt predavany z generace na generaci, a muze byt vymysleny, vytvoreny, zkritizovany a predelany, aby naplnil potreby nasi komunity a nasi doby. Kdyz se to, co v ritualu funguje, opakuje, po case to na sebe vezme svou vlastni silu. Ponorit se jednou nahy do oceanu na Zimni rovnodennost znamena dotknout se divokosti zivlu. Ponorit se kazdy rok, s celou komunitou, znamena posbirat tu divokost a vplest ji do pramenu a cyklu nasich vlastnich zivotu, takze se stane zivou casti nasich dejin, kdy si kazdorocne, v soku chladu, vzpomeneme, co to bylo, co jsme v predchozich letech pustili: svatebni venec, darovany vlnam, kdyz manzelstvi odumrelo, titulni stranka novely, ktera nebyla nikdy vydana, strach. Take vzpominame na sily, ktere jsme vyvolali, a na zmeny, ktere jsme ucinili, a na zmeny zivlu kolem nas: Rok, kdy porad prselo, rok, kdy byly nadherne zapady slunce, rok, kdy jsem byla v Nikarague a potaji s prateli odchazela z kostela Baptistu, abychom se vrhli do tepleho, fosforeskujiciho zalivu Corinto.

Dokonce i v jedne tradici, jako je carodejnictvi (witchcraft) se ritualy lisi. Take se meni, rostou a vyviji, zakoreni v urcitych mistech a odrazi urcite momenty v historii komunity. Ritual, ktery je zivy, nezmrzne ve forme. Kdyz zapisujeme ritual, riskujeme, ze jej zabijeme.To, co tady predkladam, jsou formy a techniky, ktere byly vyvinute v me vlastni komunite nebo v me vlastni praci. Nereprezentuji Witchcraft jako celek, ale nazory vlastni me. Zustanou zive, pokud je vezmete jako navrhy, jako kostru, ktera ma podnitit predstavivost, zahynou, pokud je budete povazovat za nezmenitelne, univerzalni a konecne.

Tradice zachovava uzitecne vhledy, nastroje a techniky. Carodejnictvi nas uci celkovy vzor ritualu, jehoz kazdy prvek je sam o sobe vzorem. Ritualy v teto knize nejsou specificke pro carodejnictvi, ale nasleduji skryte struktury ritualu Remesla.

Ritual Remesla zacina prechodem vstupu: ocistenim a uzemnenim se. Pak vytvorime posvatny prostor vrzenim kruhu. Do posvatneho prostoru zavolame aspekty sily, Bohyne, Bohy, predky. Carujeme, tzn. skrze chanting, vypraveni, tanec, meditaci, bubnovani nebo vizualizaci menime vedomi, vybuzujeme silu, cestujeme v predstavach. Obvykle koncime hostinou - sdilenim jidla a piti jako hmatatelne formy vzajemne pece - a pak udelame prechod navratu a otevreme kruh.

Abychom rozumeli ritualu, musime rozumet magickemu konceptu energie. Predstavujeme si energii jako silu, ktera proudi skrze nase tela ve vzorech, ktere se muzeme naucit identifikovat. Energie, ktere Cinane rikaji chi, Havajane mana, Japonci ki, proudi skrze vsechny zive a nezive veci. V ritualu ji vybudime a tvarujeme ji do vzoru, ktere nam mohou prinest to, co vizualizujeme. I kdyz je energie mene hmatatelna nez hmota, ucime se byt si ji vedomi, vnimat ji, nekdy ji i videt, a vedome ji zamerovat. Muzeme kazdy z techto vzoru nechat stat se situaci, ktera podporuje svobodu.

(Starhawk, Truth or Dare)

Prakticke instrukce k ritualu priste.


	\| Uvod Ritual jako stavebni jednotka nove kultury \| Rohaty Buh \| Cesta Luny \| Matka Hlina \| Slet carodejnic \| Blaho \| Jak zalozit zenskou skupinu \| Bohyne v Cornwallu \| Meditace na Zdroj \| Bohyne (ne)definovana \| Jeskyne \| Trinacta komnata \| Ta s obema prsy \| Krchnicka \| Uvodniky \| Dolni Vestonice - Ceska Bohyne \| Fotoalbum: Neotresena Indie \| Navrat Bohyne \| Zimni meditace \| Myslenky moudrych \| Zariva tma \| Marx a matriarchat Ritual jako stavebni jednotka nove kultury Jednim z vybornych nastroju tkalcu kultury je ritual. V rozkouskovanem ( rozdrobenem, rozctvrcenem svete) zijeme v zacarovanem kruhu nicivych vzoru. Ritual nam muze pomoci obnovit kulturu zivota. Ritual je zpusob oznaceni a zintenzivneni hodnoty. Mesic pribyva a ubyva a my si toho sotva vsimneme. Ale kdyz poznamename jeji zmeny ritualem, ztotoznime se s jeimi cykly. Na novy mesic je nam pripomenuta nase vlastni sila zacit. na uplnek si pripomeneme a zintenzivnime to, co se v nasich zivotech snazime privest k naplneni. Kdyz mesic ubyva, vse poustime. Mesicni cyklus na sebe bere novou hloubku vyznamu a zmeny v nasich zivotech se integruji s promenlivosti sil kolem nas. Ritual je zpusob, jakym kultura uzakonuje a potvrzuje vlastni hodnoty. Prechody, ktere kultura oznaci ritualem, se povazuji za dulezite, ty, ktere zustanou neoznacene, se stavaji nezajimavymi. V teto kulture je jen malo zenam venovana nejaka pozitivni oslava, ktera by oznacila jejich prvni menstruaci. Zacatek zenstvi se stava dobou studu ci rozpaku, ne dobou hrdosti, ale kdybychom tuto dobu oslavovali, hluboce bychom potvrdili hodnotu zeniny vlastni, v tele zakorenene sily. Ritual se muze stat svobodnym prostorem, dirou vytrzenou ve tkanine kontroly. Tradicni fraze Remesla "mezi svety" na sebe bere novy vyznam: stojime krok za instituci ovladani, ne uplne v jinem svete mysterii, obkrocmo na nich obou,jsme most, ktery do kazdodenniho sveta vnasi pocit posvatneho. A tak se to kazdodenni meni, prohlubuje, az to posvatne, jako podzemni proud, sedre ovladani odspodu. Tvorba zivych vzorcu nam neni cizi. Je to prosta a obvykla schopnost. "Moc delat budovy krasnymi uz lezi v kazdem z nas - delat z nich ta nejkrasnejsi mista, jake jste kdy videli nebo o jakych se vam snilo. Mate moc to vytvorit, prave v teto chvili, tak, jak jste..." Ritual a mytus jsou jako semenne krystaly novych vzoru, ktere v zaveru pretvori kulturu kolem nas. Vize, ktere sdilime, ciny, ktere vykoname, cini nase vnitrni hodnoty hmatatelnymi. Zijeme prodchnuti velkymi zivot-udrzujicimi silami, ktere do sebe vtahujeme a zase je vyplivujeme ven jako morsti zivocichove, kteri se zivi vodou oceanu. V urcitych chvilich muzeme citit, jak se skrze nas tyto prilivy a odlivy pohybuji. Smysl ritualu je vytvorit situace, ve kterych tyto chvile mohou nastat. Ritual je vzorova akce. Tradicni formy a procesy ritualu jsou pribliznymi pravidly, resicimi problemy, ktere jsou vlastni tomu, kdyz se otevreme velkym zivotnim silam. Vzory ritualu spolecne tvori rec, ktera muze byt pojmenovana a popsana prave tak, jako napriklad vzory architektury. Prave tak, jako budova musi mit vchod, i my potrebujeme prechod ke vstupu do ritualniho prostoru a casu. Carodejnice tak cini pomoci uzemneni se, ocisteni, a vytvoreni kruhu. Kazda kultura ma svou specifickou tradici, ale kazda nas zavede pres hranici, za vsedni starosti do rise tajemstvi. Kdyz praktikujeme ritual opetovne, vytvorime si repertoar vzoru. V ruznych tradicich budou ruzne, ale nebudou si navzajem odporovat, protoze jsou ruznymi zpusoby reseni stejneho problemu. Zadny neni lepsi nebo horsi, az na to, jak spravny nam pripada v tu kterou chvili. Vzory ritualu stanovi podminky potrebne k leceni a svobode. V ritualu hodnotime jeden druheho pro nase samotne byti. Vidime Bohyni, Bohy, zive v kazdem z nas. Ritual samotny dava hodnotu jakekoliv zmene nebo prechodu, ktery poznacuje. V ritualu vytvarime symbolicky prostor ochrany a bezpeci, ve kterem zlomime Kritikovu nadvladu a svobodne vyjadrime, cokoli prijde. Pustime posuzovani, bereme to, co kazdy nabizi, jako dary, ne jako predstaveni, ktere mame kritizovat. Jsme si v kruhu rovni, slouzime pouze energii, ktera nas obnovuje, kdyz se skrze nas pohybuje. Ritual nas udrzuje zive, tim, ze oznacuje cykly zrozeni, rustu, rozkladu a obnovy, ktere nas udrzuji zive. Ritual muze byt predavany z generace na generaci, a muze byt vymysleny, vytvoreny, zkritizovany a predelany, aby naplnil potreby nasi komunity a nasi doby. Kdyz se to, co v ritualu funguje, opakuje, po case to na sebe vezme svou vlastni silu. Ponorit se jednou nahy do oceanu na Zimni rovnodennost znamena dotknout se divokosti zivlu. Ponorit se kazdy rok, s celou komunitou, znamena posbirat tu divokost a vplest ji do pramenu a cyklu nasich vlastnich zivotu, takze se stane zivou casti nasich dejin, kdy si kazdorocne, v soku chladu, vzpomeneme, co to bylo, co jsme v predchozich letech pustili: svatebni venec, darovany vlnam, kdyz manzelstvi odumrelo, titulni stranka novely, ktera nebyla nikdy vydana, strach. Take vzpominame na sily, ktere jsme vyvolali, a na zmeny, ktere jsme ucinili, a na zmeny zivlu kolem nas: Rok, kdy porad prselo, rok, kdy byly nadherne zapady slunce, rok, kdy jsem byla v Nikarague a potaji s prateli odchazela z kostela Baptistu, abychom se vrhli do tepleho, fosforeskujiciho zalivu Corinto. Dokonce i v jedne tradici, jako je carodejnictvi (witchcraft) se ritualy lisi. Take se meni, rostou a vyviji, zakoreni v urcitych mistech a odrazi urcite momenty v historii komunity. Ritual, ktery je zivy, nezmrzne ve forme. Kdyz zapisujeme ritual, riskujeme, ze jej zabijeme.To, co tady predkladam, jsou formy a techniky, ktere byly vyvinute v me vlastni komunite nebo v me vlastni praci. Nereprezentuji Witchcraft jako celek, ale nazory vlastni me. Zustanou zive, pokud je vezmete jako navrhy, jako kostru, ktera ma podnitit predstavivost, zahynou, pokud je budete povazovat za nezmenitelne, univerzalni a konecne. Tradice zachovava uzitecne vhledy, nastroje a techniky. Carodejnictvi nas uci celkovy vzor ritualu, jehoz kazdy prvek je sam o sobe vzorem. Ritualy v teto knize nejsou specificke pro carodejnictvi, ale nasleduji skryte struktury ritualu Remesla. Ritual Remesla zacina prechodem vstupu: ocistenim a uzemnenim se. Pak vytvorime posvatny prostor vrzenim kruhu. Do posvatneho prostoru zavolame aspekty sily, Bohyne, Bohy, predky. Carujeme, tzn. skrze chanting, vypraveni, tanec, meditaci, bubnovani nebo vizualizaci menime vedomi, vybuzujeme silu, cestujeme v predstavach. Obvykle koncime hostinou - sdilenim jidla a piti jako hmatatelne formy vzajemne pece - a pak udelame prechod navratu a otevreme kruh. Abychom rozumeli ritualu, musime rozumet magickemu konceptu energie. Predstavujeme si energii jako silu, ktera proudi skrze nase tela ve vzorech, ktere se muzeme naucit identifikovat. Energie, ktere Cinane rikaji chi, Havajane mana, Japonci ki, proudi skrze vsechny zive a nezive veci. V ritualu ji vybudime a tvarujeme ji do vzoru, ktere nam mohou prinest to, co vizualizujeme. I kdyz je energie mene hmatatelna nez hmota, ucime se byt si ji vedomi, vnimat ji, nekdy ji i videt, a vedome ji zamerovat. Muzeme kazdy z techto vzoru nechat stat se situaci, ktera podporuje svobodu. (Starhawk, Truth or Dare) Prakticke instrukce k ritualu priste.