Make your own free website on Tripod.com
Oslava svatku Lammas
Home
Jeskyne
Nahoru do hloubi Zeme aneb Bohyne na Krete I.
Ochutnej sladkost zivota aneb Bohyne na Krete II.
Zazracny strom aneb Bohyne na Krete III.
Rec Bohyne aneb Bohyne na Krete IV.
Kreta a Minojska civilizace
Samanka/knezka/carodejnice: Zeme je mym telem
Deloha jako Mesicni Strom
Vyrobte si koprivovou panenku
Sebezasveceni knezky Bast
Vyzva Bohyne
Radost ze zivota
Cesta k Temne Bohyni
Zeny, prineste zpravy
Strach mit silu
Zpivaji Tvoji pisen
Vzyvani bozstva
Tanceni se Starhawk
Moudra krev
Ritualni chutovky
Ritualni chutovky 2
Daimon - hledani zeniny vasnive duse
Americanka ve Vestonicich a jine venuse
Ceska bohyne a Vestonice
Na vanocni tema: Dionysovska extaze
Meditace: Ty jsi Bohyne
Stezka knezky a Chat
Navrat Bohyne (Achaia)
Monica Sjöö: Marx a matriarchat
Cornwall
Ritual jako stavebni jednotka nove kultury
Ritual sebeprijeti
Oslava svatku Lammas
Cesta Luny
Buh te stvoril nesmrtelnym (poselstvi sv. Eufemie)
Zimni meditace
Sebepozehnani
Rohaty Buh
Svati Synove
Oslava zeny
Meditace: Jak videt, slyset a citit Zdroj
Krchnicka - aneb moc Tve leve ruky
Ta s obema prsy
Trinacta komnata
Na Kretu s Valpurgou (srpen 02)
Konference Bohyne 2003, Velka Britanie
Zazitky z putovani na Krete 2004, Michaela Petrovska
Festival Bohyne 2004
Festival - Rej Zenskeho Principu
Mystérium Krétské Bohyne - zenské putování po posvátny´ch místech Minojské kultury, 05
Tantricka oslava carodejnic a Beltainu, 29.4.-1.5.05
Tisic tvari zeny 05 - zenská skupina osobního rustu
Aktivity a kurzy v Ceske Republice
Galerie
Odkazy
Virtualni chramy bohyni
Autorka

Den jsem doma zpatky z vyletu nasi ritualni skupiny a jeste porad jsem naprosto blazena.

Nase skupina - Dcery Bohyne -  ma dva hlavni vylety do prirody, kdy zustaneme venku pres noc, dvakrat do roka: cely vikend na Imbolc a vylet se stanovanim na Lammas. Tentokrat jsme na Lammas vyrazily do jednoho z narodnich parku v sekvojovych lesich v Humboldt's County. Kempovali jsme v kempu Hidden Springs v parku, ktery je asi 20 mili na sever od Garberville, podle slavne Avenue of the Giants (Trida Obru), hned za Kalifornskym "Lost Cost" (Ztracene pobrezi).

Daly jsme si na to tenhle rok ctyri dny, protoze ten park je asi 250 mili severne od Bay Area, kde vsechny bydlime. Potoze jsme musely jet tak daleko, rekly jsme si, ze si dame vic casu, aby to stalo za to.

Kdyz jsme se balily, zacala jsem se smat, jake to mame komplikovane nabozenstvi. Hromady veci, ktere jsme s sebou vezly: jidlo, obleceni na ritualy, svicky, objekty na oltar, bubny, chrestitka, me zezlo stareny, smotky na vykurovani, kotle, vytvarne potreby, runove kameny, stanovaci vybaveni atd. atd. Myslim, ze by to pro nejake uctivace Bohyne zamerene na podnikani byla skvela prilezitost: Stehovani a Skladovani Bohyne - Odvezeme vam veci na ritualy!

Nez jsme vyjely, samozrejme, ze jsme kourem ocistily auta skrz naskrz. Nacpaly jsme se dovnitr a vyjely po dalnici s nadhernym pocitem volnosti a svobody. A ani jednou nebyly s autem problemy.

Mely jsme samy pro sebe maly dokonaly les na kopci pokrytem sekvojemi vysoko nad rozdvojenim Uhori Reky. Velka rovna plocha pro stanovani a dalsi rozlehly prostor na ohen a ritualy. Obrovsky stupnovity, mechem pokryty parez sekvoje vytvoril prirodni oltar.

Druhou noc jsme zustaly vzhuru a sedely jsme s nasemi zemrelymi matkami a babickami. To odpoledne jsme vyrobily panenky, pripominajici nase zesnule predkyne, z pytle latkovych odstrizku, polyesterove vyplne a vlasu na panenky, ktere jsem privezla. Mezi jinymi jsme meli jednu elegantni babicku s vlasy stazenymi v cerne sametove krajce, chlapeckou tetu v kostkovane kosili s brylemi spravenymi lepici paskou a nadhernou polynesko - cinskou maminku s dlouhymi cernymi vlasy a peknym hedvabnym satkem kolem krku. Ja jsem vyrobila svoji baculatou mazlivou babicku s bujnym poprsim a moji spis chladnou matku, ledovou princeznu s dlouhymi zlatymi vlasy.

Prinesly jsme ploche kameny z Uhori Reky a vyrobily mohylovy hrob. Naplnily jsme ho divokymi kvetinami a bylinami a mechem. Ocistily jsme hrob trochou vody z reky Columbia, kterou jsem s sebou privezla ze statu Washington, do sklenic jsme daly dlouhe bile svice a na vrch hrobu polozily loutky nasich predchudkyn. Tu noc jsme zapalily svicky, sedely u mohyly a povidaly si s nimi. Bylo opravdu uzasne videt a citit emocionalni spojeni, ktere jsme vsechny mely s nasimi rodinnymi prislusnicemi. A vypadalo to, ze i vsechny maminy a babicky mely tam v lesich skvele party. Taky i myslim, ze jsme v sobe vsechny jeste mely tu touhu hrat si s panenkami, ktere vyrabeni loutek ucinilo zadost.

Sly jsme se pak koupat nahe v Uhori Rece, ktera je panenska, cista se dnem z ohlazenych kamenu. Teplota vody byla perfektni: ani moc tepla, ani studena. Vlastne jsme v te vode zustaly hodiny, jako by nas po celem tele hladily obrovske ruce. Bylo to, jako bysme plachtily ve velke deloze Bohyne.

Jednoho dne jsme mely ricni ritual k pocte Oshun, ktera je sama ricni bohyni. Vzdycky jedna z nas plavala na zadech naha a druha ji kapala med po celem tele na pocest Oshun a ukoncila to kapanim medu do ust. Tohle byl pro me jeden z nejhlubsich duchovnich zazitku meho zivota. Jeste ted se vidim, jak liju med, zlaty, jak se v nem odrazi slunce, po alabastrove zene plovouci v pruzracne ciste vode se sekvojemi, vrbami a bavlniky v pozadi a par zarive ruzovych prouzku ohniveho byli kvetouciho podel brehu. Sila tohohle okamziku mi vzala dech. Skoro jsem nemohla chodit, kdyz jsem vylezla z reky.

Driv jsem byvala poradkyne na letnich taborech a stravila jsem 11 let v divcim skautu - diky tobe, Julie Gordon Lowe!!!- a znam vetsinu rostlin a stromu a mam dobre tabornicke znalosti. Takze byla zabava se o tohle delit s mymi sestrami Bohyne, zvlast to obrovske poteseni z toho, kdyz jsme staly podel cesty a trhaly jsme sluncem ohrate ostruziny a okamzite je rozmackavaly v puse. Uz jsem rekla, ze losos a ostruziny jsou dva nejvetsi dary, ktere nam Bohyne dala v levem hornim rohu Spojenych Statu a ze to je tak blizko k hrichu, jak se jen my, uctivacky Bohyne, muzeme dostat, kdyz ignorujeme Jeji dary. Bohyne samozrejme chce, abysme tam staly a jedly Jeji ostruziny a stava nam tekla po pazich.

Nasi posledni noc jsme nadherne divocily kolem ohne. Zavolaly jsme k nam Artemis, ale nejak prisla i Ursula. Byly jsme vsechny medvedimi bohynemi s obnazenymi nadry a povlavajicimi vlasy, ktere bubnovaly a zpivaly a hulakaly a tancily kolem ohne. A vychechtaly jsme se uplne z podoby! Nikdy v zivote jsem se tak nepobavila jako tu noc! Tancila jsem se svou velkou olsovou holi Stareny, do ktere jsou vyrezane runy a ke ktere jsem pripevnila dva pruhy sobich prstu, ktere chresti jako stare suche kosti. Busila jsem s tim o zem a zeme se hybala.

Nikdo nas neotravoval a dokonce - na nasem poslednim velkem koupani, kdy jsme mely plavky, protoze jsme byly v rece s nekolika dalsimi rodinami- jsme byly vazne nablizku nabirani novych rekrutu. Ty dalsi zeny - vetsinou mamy s jejich rodinami - to tak pritahovalo k nam a k nasi energii. Neustale 'nahodou' priplouvaly blizko k nam a nakonec se dostatecne odvazily, ze se nas zeptaly, kdo jsme a proc se tak dobre bavime.

Mely jsme taky skvele jidlo. Kukurici opecenou nad ohnem, kure teriyaki, marinovanou zeleninu opekanou na roznich, skvele hovezi - tohle neni skupina vegetarianu! - a uzasne ovoce a zeleninu od jedne nasi clenky, ktera je soucasti organickeho velkoproducenta. Mely jsme obrovske bile tresne, ktere byli zaroven sladke i dostatecne kysele na to, aby byly zajimave, broskve, ktere se rozplyvaly v ustech, tradicni rajcata, ktera vazila vice nez pul kila jedno, avokada jak maslo, a zlute bananove brambory, ktere jsme pekly s rozmarynovym a olivovym olejem. Lahev skveleho organickeho vina Bordeaux.

Vsechny jsem naucila, jak delat tabornicke kolacky Andeli jidlo, ktere sestava z tlustych kousku chleba namocenych do kondenzovaneho mleka, obalenych v nastrouhanem kokosu, nastrcenych na prut a opecenych nad ohnem. Zni to divne, ale verte mi, je to totalni DOBROTA.

Povidaly jsme a povidaly a povidaly a povidaly, zpivaly pisne, hraly na kytaru a bubny a spojily se spolu jeste tesneji, nez kdy pred tim. Odplazily jsme se domu pekne po pulnoci nasi posledni noci, protoze nikdo nedokazal odolat posledni prilezitosti vykoupani se v Uhori. Projizdeli jsme jednim ze silnici prujezdnych sekvojovych lesu, kvuli jedne z nas, ktera je v Kalifornii nova a neverila, ze lidi opravdu neco takoveho udelali.

Tenhle zazitek byl do velkeho stupne skvelosti odlisny od zazitku festivalu Bohyne 2000. Tentokrat cely duraz byl na prostredi a na kazde z nas. Protoze nebyl ustanoveny program, vecere byla, az byla a tak bylo i vsechno ostatni - opravdu jsme se mohly ponorit do hloubky a zase se vynorit. Opravdu se mi moc libila Bohyne 2000, kde jsem se od kazdeho vedouciho programu neco naucila. Ale bylo to vyborne, ze jsme na tomhle vylete nemely ta vyruseni.

Jedna dalsi vec, ktera byla opravdu dobra na tom vylete, bylo bezpeci, ktere jsme v nasem poctu mely. Jak mam rada taboreni, nepripada v uvahu, ze bych se citila bezpecne, kdybych na takovyhle vylet chtela vyrazit sama. Ale bylo as plno,  a mame jednoho hyper-ostraziteho strazce, ze jsem se citila nadherne v bezpeci a mohla jsem si tam jen tak plout na zadech a divat se na nebe bez jedine starosti na celem svete.

Takze ted jsme doma. A uz se mi chce zpatky. Coz je vyborny stav mysli, v jakem se ma clovek vratit z vyletu. Zvlast kdyz tam bylo tolik tanceni s bohynemi. To byla vyborna oslava Lammas.

"Tanceni s bohynemi"
(oslava svatku Lammas, 2.srpna)