|
MONICA SJOO o svych obrazech rika:
'...Poprve jsem zazila Bohyni - pocitila jeji sily uvnitr sebe - pri prirozenem domacim porodu sveho druheho syna v r.1961.
Od te doby jsem zacala citit, ze jsem mysticky komunikovala a byla vedena v malovani svych obrazu davnymi zenami, ktere snad
ve skutecnosti vedle nas i nadale ziji, v jinem rozmeru reality, temne a svetle sesterstvi. Mozna ty obrazy jsou branami,
skrze ktere ty davne a prece soucasne zeny vstupuji do naseho rozmeru...?
Citim, jakobych predstavy ve svych obrazech prijimala
z davnych dob..., jakobych byla jenom mediem pro energii, ktera chce byt vyjadrena, chce na sebe vzit tvar. Citim, ze Britske
ostrovy byly pravdepodobne svatymi ostrovy severu, tak jako Malta a Kreta jimi byly na jihu. Vsude na techto ostrovech clovek
nachazi zbytky pradavnych kultur a je tam i nadale velika sila, ktere muzeme dosahnout a byt ji transformovani, ktera je vetknuta
do kamenu, zeme a vody, do svatych mist. Pokud je tu clovek plne pritomny - skutecne otevreny a v ucte - v urcite doby roku,
kdy duch proudi krajinou a mesic je ve sve prislusne fazi, pak jeho psyche a jeho vedomi muze byt hluboce zmeneno. Toto je
pravdou dnes prave tak jako v minulosti.'
RODICI BUH
Monica Sjoo
stahnete si soubor kliknutim zde
Rodici Buh
Mysteria zivota, zrozeni a smrti
nasili, laska a krasa
Z tela - Krve - Bolesti
Prichazi neha v septane lasce
ke
stvorene Bytosti
basen, Bristol 1965
Obraz je zalozeny na mem prirozenem a zasvecujicim zazitku porodu v r. 1961. Chtela jsem vytvorit obraz, ktery by vyjadril
moji rodici se viru ve Velkou Matku, ktera je Matrici vesmirneho stvoreni. Nechtela jsem ji zobrazit jako belosku. Vysledkem
teto prace bylo to, ze me malem dali k soudu a v prubehu 70tych a 80tych let byl muj obraz mnohokrat cenzurovan. Povazoval
se za "osklivy", "obscenni" a "rouhavy". Poradal se na me a na moji praci novodoby hon na carodejnice. Take tam slo o rasismus.
Dnes obraz patri Muzeu Zenskeho Umeni Ana Nordlander v Skelletea v severnim Svedsku a je tam vystaveny.
MADONA ZNI
Monica Sjoo
stahnout soubor
Madona Zni, olej, 1994
Tento obraz byl inspirovany mym pobytem na Silbury v dobe uplnku v srpnu 1994. Mela jsem tam
vizi sveho syna, jak odtud leti k mesici, s natazenyma rukama, tancici. Je tu take kamenna cesta z Avebury za slunce. Madona
je africka, ale puvodne stavena na modelu obrazu od El Greca, jeho prodlouzenych forem. U ni je africka spiritualni maska.
Brzy pote, co mi syn zemrel, jsem mela sen, jak proudi ven do prostoru, jeho rezave vlasy vlaji a slysela jsem slova: "vypadal
jako krasny rudy plamen". Samotny kopec Silbury je Matka Urody, Zni. Je videt, jak na Lammas rodi Dite Zni.
Maltezska bohyne a Hypogeum
(olej, 1998)
"Namalovala jsem tento obraz pote, co jsem navstivila Maltu a Gozo, stare ostrovy Bohyne. Jeji
tamnejsi chramy jsou nejstarsi volne stojici chramy stareho sveta a jsou soucasniky Avebury a New Grange. Jsou stvoreny v
Jejim korpulentnim obrim obrazu. Vstupuje se do nich jako do Jejiho tela. Chram na Gozu se jmenuje Ggantija, Dum Obryne, a
legenda rika, ze byl postaven pres noc zenou-obryni. Nektere z kamenu vazi 50 tun. V prosinci 1997 se mi na Malte konecne
podarilo navstivit Hypogeum, podzemni vestirnu a chram. Bylo to uzasne, byt v Matcine velkem lune, uvnitr kamene a zeme. Mame
tu spici knezku uvnitr kulatych komnat pomazanych cervenou hlinkou, ktera vyvolava predstavu delohy, jak nasloucha hlasum
Podsveti. Je tu take knezka ze sousedniho a velmi krasneho jednoliteho chramu Tarxienu."
Paleoliticka jeskynni Matka
Matka zvirat
VYTVARNA TVORBA CTENARU Bohyne.com
....ocekava se....;-)))
"Valpurzino platno":
Takhle nadnesene bych rada nazvala
oddeleni, kde chci umistit nektere sve vlastni malby i kresbicky. Nepovazuji je v zadnem pripade za umeni hodne estetickeho
ohodnoceni, jde mi o to, abych se podelila o vyjadreni hledani sveho vlastniho zenskeho pribehu, ve vsech jeho lahodnych,
sokujicich i nesikovnych formach. Nektere obrazky jsou z doby meho kresleni non-dominantni rukou (viz. clanek Krchnicka), popr. obema najednou; a jejich poselstvim je predevsim syrova predstavivost a kreativita prystici z "praveho mozku". Jine
mi byly malovanym "denikem", kde jsem na papir vyhazovala vnitrni procesy hledani sebe a sveho mista ve svete.
Necham se
asi z r. 1992, kdy jsem hledala sveho "Nebeskeho Zenicha"... pozdeji jsem k tomu dopsala tuhle basnicku:
NECHAM SE
Ti Pane
privest druzickami
v zavojich bilych
ony se ukloni tise se odeberou
za svymi milenci
a
my dva Ty a Ja
spolu tu v tisine osamime
|
