Pecetni prsten, Minojska civilizace, Kreta |
|
"...Symbolika Bohyně na sebe vzala elektrickou
moc pro moderní ženy. Znovuobjevení starých civilizací orientovaných na Matku nám dalo hluboký pocit hrdosti na ženskou
schopnost tvořit a udržovat kulturu. Odhalilo falešnost patriarchatní historie a dalo nám modely ženské
síly a autority.
Bohyně - pradávná a původní, první z božstev,
patronka lovců Doby kamenné a prvních rozsévačů semen, pod Jejímž vedením byla krocena stáda, objeveny
první léčivé byliny, v Jejímž obraze byla vytvořena první umělecká díla, pro Niž byly vztyčeny
"stojící" kameny, která byla inspirací písní a poezie - je znovu uznávaná v dnešním světě. Je mostem, na němž
můžeme přejít propasti uvnitř nás, které byly vytvořeny společenským podmiňováním, a spojit
se se ztraceným potenciálem. Je lodí, na níž se plavíme po vodách hlubokého já a prozkoumáváme nezmapovaná vnitřní
moře. Je dveřmi, jimiž procházíme do budoucna. Je kotlem, ve kterém se my, co jsme byli vyždímáni a rozkousíčkováni,
vaříme tak dlouho, až se zase zacelíme a staneme úplní. Je vagínou, skrze jejíž průchod se znovuzrozujeme.
(...)
Omezím se na diskutování o Bohyni tak, jak Ji vnímáme
v čarodějnictví a zaměřím se na Její funkci a význam pro dnešní ženy a muže.
Lidé se mne často ptají, jestli věřím
v Bohyni. Odpovím:'Věříte v kameny?' Pro většinu Zápaďanů je extrémně obtížné pochopit
koncept vtěleného božství. Fráze "věřit v" sama naznačuje, že nemůžeme Bohyni poznat,
že se nedá pocítit, nemůžeme si Ji představit. Ale přece nevěříme v kameny - vidíme je,
dotýkáme se jich, vyhrabáváme je ze zahrady, žádáme děti, aby je po sobě neházely. Známe je, jsme s nimi spojení.
V Řemesle (Old Craft - Staré Řemeslo) nevěříme v Bohyni - my se s Ní spojujeme; skrze měsíc, hvězdy,
oceán, zemi, skrze stromy, zvířata, skrze druhé lidské bytosti, skrze sebe.
Ona je tady. Je uvnitř nás všech. Je uzavřeným
kruhem: země, vzduch, oheň, voda a esence - tělo, mysl, duch, emoce, změna.
Bohyně je především země, temná,
vyživující matka, z Níž povstává veškerý život. Je silou plodnosti a růstu; dělohou, a také
receptivní hrobkou, silou smrti. Vše z Ní vychází, vše se do Ní navrací. Jakožto země je také rostlinným
životem; stromy, byliny a zrno, které udržuje život. Je tělo a tělo je posvátné.
Děloha, ňadra, břicho, ústa, vagína,
penis a krev - ani jediná část těla není špatná, nečistá, ani jeden aspekt životních procesů
není poskvrněn konceptem hříchu. Zrození, smrt a rozklad jsou rovnocenné svaté části cyklu. Ať už
jíme, spíme, milujeme se nebo vyměšujeme tělesné odpady, vždy manifestujeme Bohyni."
Prelozeno
ze Spiral Dance, Starhawk
|