...o menstruaci, děloze, Měsíci a divokých ženách...
Tak jako Měsíc, krev je jeden z nejstarších a nejzákladnějších symbolů
lidstva, který pro nás reprezentuje kouzlo života. Krev je základním symbolem životní síly. Vidíme jej v tom nejstarším
umění, červený okr malovaný na postavách a stěnách jeskyň. Krev je jednou z nejstarších svatostí
užívaných lidstvem. V době paleolitu byli mrtví pohřbívání ve fetální poloze s pažemi překříženými
na hrudi, těla potřena červeným okrem, symbolizujícím životodárnou krev.
Krev má moc na nás zapůsobit. Jaký je to pocit, když vidíme krev, která vytéká z těla
ven? Krev je jednou z manifestací mystéria naší existence. Odkud jsme přišli? Jak jsme se sem dostali? Víme,
že jsme živí, protože naše srdce bije a pumpuje krev žilami. Naše krev pulzuje a proudí, krev
se neustále pohybuje naším tělem.
Hovoříme o braní krve, o kapající krvi, o lidech, kteří při pohledu na vlastní
krev omdlévají. Děje se tak kvůli šoku a strachu ze smrti, který nás náhle přepadá, když vidíme vlastní
krev, jak opouští tělo. Instinkty nám tvrdí, že pokud krev volně vytéká z těla, můžeme
umřít. Krev má zůstat uvnitř těla za všech okolností - kromě doby menstruace a porodu.
Všichni máme bohatou červenou krev, která nám buší a pulsuje v žilách a
proudí skrze každičkou buňku.
Probudila jsem se asi ve 4 hodiny ráno ze snu, který mě uvrhl do série zážitků
ženy jménem Hathor, která žila v dávném Egyptě. Byla jsem zvyklá na zážitky z minulého života, ale
tohle mělo jinou kvalitu. Jakoby mi tu bylo dovoleno vstoupit do Hathoriny reality a jako bychom ona a já byly blízce,
složitě a věčně spojené, ačkoliv jsme také jasně dvěma oddělenými osobami. Ona
mi připadá překvapivě živá, a díky tomu, že jsem ji "pocítila", už nevnímám čas jenom lineárně.
Hathor žila (nebo žije) v době, kdy patriarchatní idea teprve začínala,
v době, kdy Bohyně byla ještě uctívána, v době, kdy ženy měly stále vlastní chrámy a vlastní
rituály, v době, kdy ženská moudrost byla ctěna a podporovaná.
Žasla jsem nad tím zážitkem navázání našeho kontaktu, ale zároveň mě
to uklidnilo. Začala jsem se uvolňovat, mít pocit směru a konečně jsem své psaní začala brát
vážně. Navázala jsem s ní dialog, který jsem obvykle sepisovala, jak se odehrával, a jednoho dne, po několika
měsících, jsem se ji zeptala, co dělaly ženy, když dostaly menstruaci.
Když žena cítila, že nastává její čas, napekla jídlo pro rodinu, sama si
vzala něco s sebou do košíku a pak odešla do měsíční chýše. Tento dům se nacházel venku
mimo město na vrcholu kopce, který se na jedné straně svazoval k řece. Dům ze severu přehlížel
město, od východu řeku, na západě zaoblenou kopcovitou krajinu a a pak poušť, tam daleko za úrodnými
pláněmi.
Po cestě žena začala pouštět svá připoutání k rodině a svému
životu a povinnostem tam dole ve městě. Když dosahuje vrcholu kopce a kráčí po cestě prosté
zahrady, začíná tak vstupovat do snění své měsíční doby.
Tam ji pozdraví hospodyně, starší žena, která už má po přechodu a která
se stará o dům. Přijme od ženy něco málo peněz a vezme ji dovnitř, kde ji ukáže její postel
ve společné ložnici.
Ta se tiše pozdraví s ostatními ženami, ale tohle není doba ke tlachání ani k vážným
hovorům. Je čas vstoupit dovnitř sebe, i když se nacházíme mezi ostatními. Občas dokonce, když
žena cítila obzvláštní potřebu naslouchat vnitřní moudrosti, nebo měla potřebu vnitřní
očisty, odešla v době menstruace sama do pouště.
Měsíční dům byl velmi prostý. Jedna velká místnost plná lůžek, místnost
- svatyně ke kontemplaci, terasa nad řekou, na které jedly prostá jídla, která si sebou přinesly. Okna z ložnice
vedla na východ a poskytovala pěkný výhled na řeku a hory v pozadí. Na sever a západ nevedla žádná okna a tím
pádem odsud nebylo vidět město ani pole. Zdi byly postavené ze světlého kamene a postele byly od sebe
rozmístěné v příjemné vzdálenosti. Místnost svatyně byla tmavá, ve středu domu, a v ní socha Isis a černé
polštáře k pohodlnému sezení.
Atmosféra domu byla klidná, pokojná, čistá. Místo, kde mohl člověk všechno
pustit. Často bylo slyšet ženy, jak pláčou nebo uvolňují jiné věci. Toto bylo přijato jako
součást jejich "měsíce" a nikdo do toho žádným způsobem nezasahoval. Pokud žena byla obzvláště
rozrušená, mohla zajít za hlavní hospodyní, ale nebylo dovoleno rušit ostatní. Každá respektovala to, že
druhé byly ve svém nitru, doba, kdy žádná z nich neměla zodpovědnost starat se o druhé - nezbytné vyvážení
pro ty, které pečují o rodinu.
Po šesti měsících, když jsem meditovala na první den své menstruace, jsem
se ocitla v hlubokém transu, ve kterém ke mne přišly následující rady, nazvané -
Instrukce menstruující ženě
Zůstaň vnitřně klidná a nechej krev volně vytékat ven.
Vnímej svoji dělohu jako květ, který se otevírá, plný silného růžového světla,
které vysílá zvláštní růžovou energii do světa a očišťuje a vyživuje.
Dovol, aby se ta krásná krev vylila na zemí.
Důvěřuj moudrosti tělesného cyklu. Cti ji. Následuj to, co tvé tělo
chce dělat.
Dělej jemná klidná cvičení na tichých místech. Naslouchej proudící vodě, zurčení
fontány na dlážděném náměstí.
Dívej se pomalu a pohybuj se pomalu. Otáčej hlavu s citem.
Hlaď se. Ať jsou všechny tvé pohyby měkké a klidné.
Hovoř jemně. Není třeba bojovat.
Jez prosté jídlo: zrno a zeleninu a vývary. Nic příliš sytícího, sladkého nebo mléčného.
Pij čistou vodu, vychutnávej si její chuť a čistotu.
Jdi do sebe, hluboko do nitra a podívej se na všechnu nečistotu a nechej ji vyplavat
na povrch. Je čas na čištění a na nabírání nového.
Buď bystrá a vnímej informaci pro nadcházející měsíc.
Uvolni se. Změkči. Zpomal se.
Otevři svoji dělohu, svá stehna, kolena, kotníky, prsty u nohou. Otevři své srdce.
Jak se otevíráš, nechej vše jít, nechej krev odplývat.
Tyto rady mě hluboce ovlivnily a posunuly mě ještě hlouběji do prožívání
krevních mystérií. Zjistila jsem, že když jsem následovala tyto instrukce, zavedly mě do mého středu,
kde jsem našla zdroj moudrosti a poznání. Tato afirmace faktu, že menstruace je doba síly, mi dala sebevědomí
zpochybňovat ještě více nás současný přístup nejen k měsíčnímu krvácení, ale vůbec
cyklům všeobecně.
Když jsem pocítila tuto novou osobní sílu a celost, začala jsem přemýšlet
o způsobu života ve 20. století a jak těžké pro nás je žít vyváženým a léčivým způsobem,
jak těžké je ctít přirozeně cykly našich těl, a jak daleko jsme zašli od moudrosti těchto
pradávných hlasů.
(Her blood is gold - reclaiming the power of menstruation, Lara Owen)
První menstruace je pro mladé ženy magickou dobou, kdy jejich fyzické dětství končí
a otevírají se jim psychické dveře k jiným světům. Období před a v průběhu vlastní menstruace
jsou pro ženu nejmagičtější a je nejlépe strávit ji ve společnosti jiných žen v případě,
že by naše nespoutaná magie pálila a ničila - Gorgona slídí pouze po mužích. Menstruační chýše
a ústraní daly ženám prostor, kde se sejít, osvobozené od každodenní starosti o domácnost. Ženy, které žijí
pohromadě, všeobecně menstruují ve stejnou dobu, vyprávějí si příběhy, dělají temnou magii
a očišťují se od znečisťujících vlivů. Mladé ženy, které menstruují poprvé, vstupují do
světa ženské magie, překračují práh jiného světa.
Když menstruujeme, sníme, jsme tvořivější, a když je nám upřen
psychický prostor, začneme bláznit. Doktoři tomu říkají předmenstruálni napětí, ale čarodějnice
ví, že je to náměsíčnost. Nejlepší menstruální medicínou proti uštknutí patriarchátním lineárním
vědomím je lézt po čtyřech a výt jako vlk. Ještě lepší je jíst syrové maso a plížit se
ulicemi s Gorgonskou maskou na obličeji. Žádný násilník, kterého znám, by si na vás netroufl. Zmrzne jim krev v
žilách a rozpadnou se na prach.
Proroci a básníci, kněží a milenci, hetéry a Amazonky, matky a Sibyly - všichni
znají šílenství Měsíce. Plato je nazýval čtyřmi horečkami, ty čtyři vnitřní postavy
či archetypy, které nám vyprávějí o iracionálním, o chaotickém, o hlubokém měsíčním stínu.
Básník pracuje s hudbou, tancem a představivostí, aby probudil spícího hada, aby nás přivedl
k vrcholkům extatického spojení a do údolí nejtemnější noci. Bez múzy je život nudný a mechanický - trpíme
depresí a netečností.
Kněžka nás učí o posvátnu, o numinositě (zářivosti) života, o
bláznovství mýtu a pohádek. Duše kontaktuje skrze rituál svá nejhlubší tajemství. Život bez rituálu, beze smyslu
se stává prázdnou, mechanickou, bezduchou materiální existencí.
Milenec nás ohnivou vášní přivádí k žáru lásky. Skrze touhu po božském nás
láska vede k našemu zrcadlovému obrazu, k tomu nejvyššímu a nejsvatějšímu. Nedostatek lásky zabíjí
našeho ducha a nutí nás hledat náhražky, abychom zaplnili svá hladová srdce.
Prorokyně nás vyzvedává nad mysl do jednoty a vypráví nám o budoucnosti, ukazuje nám sudičky,
které spřádají nitky našeho osudu, Moiry. Učí nás znát zmatek povrchního zážitku a cítit psychické jizvy
vzniklé z konfliktu mezi hlubšími pohnutkami a povrchním očekáváním. Učí nás, že skutečnost je snem.
Lunární vědomí je vědomím orakulárním:
"Toto je orákulum sdílené Noci a Měsíce,
nemá výrazu nikde na zemi, nemá jediného místa, ale potuluje se všude... Hlas patřil Sibyle,...která zpívala o budoucnosti
při své cestě po Měsíci..." (Plutarch)
Nyní naše společnost polarizovala do solárního vědomí boha a proto je důležité,
aby čarodějky podporovaly skutečnost, že lunární vědomí je důležité k nastolení rovnováhy.
Čarodějky věnují pozornost Měsíci, obzvláště úplňku a novému měsíci, které jsou nejsilnějšími
dobami pro magii, začátky a konce.
(A Woman's Book of Shadows, Elisabeth Brooke)
Způsoby, jak posílit menstruační uvědomění:
- Napište tři názvy pro menstruaci. Přemýšlejte o nich. Co vám naznačují
o menstruování?
- Na chvíli přemýšlejte o tom, jaké to pro vás je - menstruovat. (Muži a děvčata,
která ještě nezačala, si to mohou zkusit představit) a napište několik slov, která popisují
ten pocit.
- Při svém dalším krvácení pozorně sledujte, jak se cítíte a co si o sobě
myslíte. Učiňte tak po 2-3 měsíce a pak, až se budete cítit stabilní, si zápisky přečtěte
tak, jako by je psal někdo jiný, někdo, kdo žije na jiné planetě. Jaký má ta osoba vztah se svému tělu?
- Jaký máte pocit, když říkáte: "Mám menstruaci." Dokážete to říct beze studu?
- Představte si, že jste z jiné planety. Co byste si myslely, že je menstruace,
kdyby jediná informace, kterou máte, pocházela z televizní reklamy na tampony?
- Představte si, že ti, kdo každý měsíc krvácí, jsou muži. Jak si myslíte,
že by se chovali v době svých menzes? Jak by vypadal svět?
- Představte si, že máte zvláštní moc a víte, kdy která žena menstruuje.
Podle jakých znaků byste to poznali?
- Jen na minutu nebo dvě si představte, že menstruace je magická. Jaký dar by
vám přinesla?
(Her blood is gold)